DUCHOVNÍ SPRÁVA

 

1358 - 1892 

P. Kliment (r.1358)

P. Albert (r.1500), karmelitán

P. Martin Balaywitz (r.1508)

P. Stanislav (r.1588), národnosti polské, zdejší lid jeho řeči nerozuměl, proto odešel na žádost Anny Bannfiiové do Slezska

P. Martin ze Bzence (r.1620)

P. Jakub Bakatus (od r.1620), dříve kaplan kroměřížský

P. Ferdinand Chvalbogovský, paulán z Čestochové, administrátor

P. František Stanislav Milostovius (od r. 1631), cisterc.

P. Stanislav Borovský (od r. 1633), dominikán

P. Mikuláš František Míčka (od r. 1634), začal po 30 leté válce psát matriky, které r. 1651. Jsou psány česky, později latinsky. Zemřel 30.ledna 1671.

P. Jakub Kasparides (1671-1674), administrátor

P. Jakub Hassal (1674 - 1691)

P. Jan Výhleda (od r.1691-1694)

P. Jan Procian (1694-1710)

P. František Obročný (1710-1711)

P. František Zbořil (1711-1731), pochován pod dlažbou kostela

P. Jindřich Taúl

R. Rudolf Früh

P. Kapistran Pleva

P. Šimon Graff (1731-1738), rodák z Příbora

P. Ondřej Nevyjel (1739), administrátor

P. Josef Růžička

P. Tobiáš Vaculík ( 1741-1742), rodák ze Žeravic

P. František Šilhánek (Schilhauch)  (1743-1744), administrátor

P. Antonín Bochýnek (1744-1764), rodák z Příbora. Pohřben v kryptě kostela.

P. Matyáš (Matěj) Buttinger (1765-1813), byl německé národnosti. Zanechal 2/3 svého jmění místním chudým, veliký dobrodinec. Založil nadaci z níž byli odškodňováni osadníci poškození pohromami, kteří kdysi patřili do koryčanského panství a kteří dříve odváděli faráři desátky.

P. František Bena (1813-1831), horoucí český vlastenec

P. Jan Harnreich (1832-1856)

P. Martin Zeman (1856-1892)

(Převzato z Pamětní knihy městyse Koryčany z roku 1922, str.34-40, kronikář Alois Kotzmann, zkráceno)

 

O koryčanské faře děje se výslovně zmínka teprve v roce 1357, o farářích teprve r. 1446, kdy ze byl farářem jakýsi Klemens. Kolem r. 1500 držel obročí řeholník karmelitán fr. Albert, který však dne 29.4.1505 resignoval do rukou biskupského oficiála.

Obzvláště budiž zmíněno, že tato fara byla z oněch několika v zemi, které se udržely v 16. století v rukou katolíků. 

V roce 1508 ji držel Martin Balaywitz, který slíbil v březnu t.r., že se dostaví na synodu v Kroměříži, v r. 1571 prosila obec Koryčany biskupa Viléma, aby jí poslal dobrého faráře a 4. prosince 1588 žádal majitel Majlath od příštího sv. Jiří o dobrého katolického faráře. Byl mu slíben, měl však zaslati do té doby seznam farních požitků.

Pravděpodobně byl sem dosazen v Polsku rozený a dosud v Mor.Ostravě činný farář Stanislav, o jehož odvolání prosila Anna Bauffyová již 6.10.1589, protože jeho polská řeč byla velmi nesrozumitelná. Zárověň si stěžovala, že Stanislav nedá kázati jinému duchovnímu, jehož farářem ustanovila. Biskup vyhověl, avšak pokáral toto jednání, že si dovolila bez presentace ustanoviti faráře. Nástupců Stanislavových neznáme. Možno, že jím byl Martin, rodák bzenecký, po jehož rezignaci 27.4.1620 nastoupil kroměřížský kaplan Jakub Bakatus, jak to ohlásil konsistoři kroměřížský probošt Vavřinec Zwettler. Dalším administrátorem obročí byl čenstochovský Paulán fr. Ferdinand Chvalbogrovský. 

V r. 1631 byla fara dána dosavadnímu prostějovskému kaplanovi, cisterciaskému knězi řádovému Františku Stanislavu Milostoviovi, poněmž následoval už 18.2.1633 dominikán Stanislav Borovský a po něm kolem r. 1635 světský kněz František Míčka, který nechal r. 1636 líti na své útraty jeden zvon. Míčkovi bylo též dovoleno, aby od 30.1.1638 do sv. Jiří t.r. administroval faru ve Střílkách. 

Po Míčkově smrti (zemřel 30.1.1671 a byl pochován v kostele koryčanském) byl sem dosazen Jakub Kasparides, a když tento byl přeložen r. 1674 do Rataj, přišel sem 28.9.1674 Jakub Hassal, který r. 1691 zemřel a 14.5.1691 zde byl investován Jan Výhleda a po jeho odchodu 14.1.1694 Jan Prician, který zemřel r. 1710. Jeho nástupci byli od 4.12.1710 František Obročný (+1711), 30.4.1711 František Zbořil, dosavadní farář ve Vracově (26.4.1732); 13.4.1733 Šimon Graff, rozený z Freiberka do 8.6.1738; od r. 1741 Ondřej Nevyjel jen jako administrátor, r.1741 zase farář Tobiáš Vaculík, rodák ze Žeravic, do 26.11.1742; zase potom administrátor František Schilhauch do 1744, kdy se Vaculík zaměnil do Ratkova u Oravy s Antonínem Bochýnkem (+1.3.1763). Dne 4.června Matěj Buttinger, nar. v Rousinově, věnoval 1/3 své pozůstalosti 12.539 zl. na slavné zádušní bohoslužby s officiem a 464 mší, ostatní pak 2/3 pro živelnými pohromami poškozené poplatníky desátků a pro zdejší chudinský ústav. Zemřel 27.1.1813. Po něm se stal farářem 29. března 1813 František Bena, rodák z Milostavic ve Slezsku (+24.11.1831), od té doby Martin Zeman, který zemřel 6.ledna 1893. Dne 23.3.1893 se stal farářem Robert Stračka.