Modlit se spolu s Marií

Večeřadla by měli být především střetnutím modlitby. Ale tato modlitba musí být konaná spolu s Marií. Proto je modlitba svatého růžence společnou charakteristikou všech večeřadel. Růžencem voláme Matku Boží, aby se modlila s námi a přitom aby ona sama odhalila našim duším tajemství Ježíšova života.

V encyklice o Duchu svatém v životě církve a světa (Dominum et vivifacantem) se praví: "Je-li historickým faktem, že církev vyšla v den Letnic z večeřadla, může se také v jistém smyslu říci, že ho nikdy neopustila. Duchovně nepatří letnicová událost jen do minulosti. Církev je stále ve večeřadle a nosí ho v srdci. Církev setrvává v modlitbě, tak jako setrvávali apoštolové spolu s Marií, Kristovou Matkou, a s těmi, kdo tvořili v Jeruzalémě první zárodek křesťanské obce a na modlitbách očekávali příchod Ducha svatého. Církev setrvává v modlitbě spolu s Marií. Toto spojení modlící se církve s Kristovou Matkou je součástí tajemství církve již od začátku" (čl.66.).

Největší důraz modlících se ve večeřadle je kladen na jednotu. Samozřejmě mezi modlícími se, ale také ve vědomí, že jsme-li církev, pak se modlíme v jednotě s Petrem, apoštoly a s Marií; tedy se Svatým Otcem, biskupy a následně v jednotě s jejich pomocníky kněžími a s celým Božím lidem. Největší důraz klademe na tuto jednotu v modlitbě. Samozřejmě vnímáme, že církev, mystické Tělo Kristovo, trpí ve svých údech mnohými nemocemi - hříchy. Hřích rozděluje, Duch svatý sjednocuje.

Večeřadlo se koná vždy jednou za měsíc.